19.05.2010 10.35 | jan

V dlouhé, více než 60. leté historii strakonického basketbalu hrála jistě celé řada výborných družstev, mezi které se určitě zařadili vítězové II. ligy mužů 2009/2010.

Výborná parta hráčů kolem kapitána Tomáše Linharta odehrála vynikající sezónu a skvělými výkony vstoupila do historie jihočeského basketbalu, když jako první jihočeši tuto soutěž dokázala vyhrát.

Co udělalo z tohoto družstva mistrovský tým ?

V první řadě je to v pravém slova smyslu parta hráčů, ve které každý přesně ví co chce, proč basket hraje a jaká je jeho role v týmu. Aby se sezóna povedla tak jako letos, musel si každý své úkoly plnit na 100%.

Za druhé bylo hodně důležité, že se hráčům vyhýbala vážnější zranění a jednotlivé drobné výpadky se podařilo nečekaně dobře nahradit, a tak jsme většinu zápasů, kdy nám někdo chyběl, dobře zvládli.

Třetím faktorem tohoto úspěchu je skutečnost, že všichni hráči se zcela ztotožnili s filozofií, že obrana vyhrává zápasy. To nám po celou sezónu pomáhalo vyhrávat vyrovnaná utkání, porážet soupeře s hráči, kteří mají lepší fyzické předpoklady než my a otáčet v náš prospěch nepříznivě se vyvíjející skóre v některých zápasech.

V neposlední řadě je potřeba zmínit, že samozřejmě máme v týmu vynikající hráče. Zmíním čtveřici, která podávala po celou sezónu nejvyrovnanější výkony a tvořila páteř tohoto družszva.

Jakub Diviš – dle mého názoru nejlepší hráč naší skupiny II. ligy. Skvělý skokan, nesmírně chytrý obránce a výborný střelec.

Radan Tesař – superstřelec, který svými trojkami ničil jednu obranu za druhou, navíc hráč, který nic nevypustí ani v obraně.

Jiří Jeřábek – hráč s obrovským fyzickým potenciálem, výborný obránce a pokud má den (tuto sezónu jich měl opravdu dost) těžko bránitelný útočník s perfektním únikem a dobrou střelbou z větší vzdálenosti.

Martin Janda – náš rozehrávač č.1 , kterého jen málokdo připravil o míč a navíc dokázal velmi chytře diktovat tempo hry podle toho jak bylo potřeba.

Basketbal se ale hraje s pěti hráči. A tady si myslím je další velké plus tohoto týmu. Zmíněná čtveřice táhla náš tým celou sezónu, ale bez vynikajících výkonů dalších hráčů by to rozhodně nešlo. Téměř vždy se našel ten, který skvělým výkonem naše klíčové hráče doplnil. To je obrovský vklad těchto hráčů – Jan Kraml, Tomáš Prokopec, Lukáš Širůček, Jan Grabmüller, Petr Janda, Tomáš Linhart - pro vynikající úspěch celého týmu.

Naším šestým hráčem v zápasech byla lavička a výborná atmosféra na ní. V této souvislosti jsem hrozně rád, že s námi do třetí sezóny šel kapitán týmu Tomáš Linhart, který určitě dobře věděl, že ve velmi tvrdé konkurenci výborných hráčů na jeho postu příležitostí v utkání tolik nedostane. Myslím si, že také v tomto směru jsme měli před soupeři něco navrch. Žádný jiný tým neměl hráče, který by se takto staral o atmosféru na střídačce. Jsem přesvědčen, že několik zápasů v sezóně jsme vyhráli právě proto.

Na závěr diváci. Nikdo ve II. lize nemá tak početné divácké zázemí při domácích zápasech. Výborná kulisa našich domácích zápasů nám hodně pomáhá, hráče motivuje k maximálnímu nasazení a žene nás vpřed ve chvílích kdy se nám tolik nedaří. Vrcholem v tomto směru byli poslední domácí zápasy.

To je z mého pohledu sedm důvodů, které měly zásadní vliv na to, že jsme mohli prožít mistrovskou sezónu. Ne každý má to štěstí, že se mu podaří být u toho, když se to takto sejde. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že toto družstvo šlo svému štěstí naproti a nezbývá než věřit, že ne jinak tomu bude i v sezónách následujících.

Úplně na závěr bych chtěl touto cestou poděkovat našim partnerům za jejich podporu našeho snažení. Samozřejmě i oni mají velký podíl na tom, že strakonický mužský basketbal opět patří mezi nejlepší v kraji.

Milan Janda